|
|
Trestní odpovědnost lékaře při ukončování léčby pacienta
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování o léčbě na konci života pacienta představuje jednu z nejsložitějších otázek nejen medicíny a práva, ale i etiky a ekonomie. Při ukončování život udržující či život prodlužující léčby musí být ze strany lékaře respektován široký katalog práv pacienta - právo pacienta na život, zdraví, právo na důstojnost, právo na rozhodování o sobě samém - které si ovšem často na konci života pacienta mohou i vzájemně konkurovat. V současnosti není v ČR vytvořen dostatečný právní rámec, který by adekvátně zajišťoval právní jistotu pacientů na konci jejich života a jejich lékařů. Co se ukončování léčby pacienta týče, nelze si v každodenní klinické praxi vystačit toliko s tradičním respektem na vůli pacienta, je potřeba zohledňovat i medicínské parametry marné léčby. Přitom nelze opomíjet hrozbu mnohdy i velmi citelného právního postihu, který lékaři hrozí, pokud nebude respektovat vůli pacienta resp. pokud nebude postupovat lege artis.
|
|
|
Etické problémy péče o umírající ve velké nemocnici
Váňová, Věra ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Heřmanová, Jana (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
V disertační práci se věnuji etickým problémům, se kterými se setkávají zdravotníci při péči o umírající nemocné. první kapitole přibližuji problematiku péče o umírající pacienty, předkládám pohled do historie péče o umírající a zaměřuji se na klíčová kriteria při péči o umírající, kterými jsou potřeby nemocných. druhé kapitole popisuji metodologickou část kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 15 sester ze standardních oddělení, jednotky intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Cílem výzkumného šetření bylo, prostřednictvím rozhovorů se sestrami, vyhledat a popsat etické problémy, se kterými se setkávají sestry při péči o umírající kontextu tří různých prostředí a v konkrétních situací Ve třetí kapitole uvádím komentované výsledky rozhovorů, ze kterých vyplynulo, že se sestry zamýšlejí nad ochranou lidského života v jeho kvalitou, dystanázií, marnou léčbou, rozdílem mezi ponecháním pacienta zemřít a eutanázií, autonomií, lidskou důstojností a poskytováním paliativní péče. Jednotlivé podkapitoly se skládají z teoretického zarámování a jsou doplněny o výpovědi respondentek výzkumného šetření a rozšířeny o můj komentář. Hlavním zjištěním je, že dotazované sestry trpí tzv. morálním distresem, který ovšem prezentují především v sérii konkrétních výhrad...
|
|
|
Výsledky paliativní léčby u nádorů hlavy a krku
NĚMCOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá výsledky paliativní léčby u pacientů s pokročilými nádory hlavy a krku. Hlavním cílem léčby je zlepšení kvality života. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá základními specifikacemi nádorů v oblasti hlavy a krku. Cílem práce je zhodnocení výsledků paliativního ozáření u pacientů s nádory hlavy a krku. V rámci práce byla stanovena tato hypotéza: "Výsledky léčby pacientů s nádorem hlavy a krku na ONO České Budějovice jsou srovnatelné s výsledky uváděnými v literatuře." Praktická část obsahuje data, nasbíraná z dostupné zdravotnické dokumentace na onkologickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, a.s.. Po vyhodnocení 50 pacientů s nádorem hlavy a krku jsem výsledky zpracovala do přehledných tabulek a grafů. Sledovaným znakem byla diagnóza, věk, pohlaví pacienta, stádium onemocnění, zahájení a ukončení léčby a také doba přežití. Hlavní sledovanou proměnnou byla doba přežití, měřená ve dnech. Průměrná doba přežití je 179,54 dní (5,98 měs.) a to s 95 % intervalem spolehlivosti, což znamená, že s 95 % pravděpodobností, pacient zemře mezi 5 a 7 měsícem od zahájení léčby. Výsledky literatury spadají do mého 95 % intervalu spolehlivosti, což znamená, že se literaturou shodují. Hypotéza o srovnatelnosti doby přežití byla potvrzena. Doby přežití byly vyhodnoceny pomocí t-testu s neshodnými rozptyly, Kruskal-Wallisova testu a Pearsonova korelačního koeficientu a to v programu MS Excel a IBM SPSS Statistics. Vypracované výsledky mohou sloužit jako statistický přehled, či studijní materiál pro radiologické asistenty.
|
|
|
Etické problémy péče o umírající ve velké nemocnici
Váňová, Věra ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Heřmanová, Jana (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
V disertační práci se věnuji etickým problémům, se kterými se setkávají zdravotníci při péči o umírající nemocné. první kapitole přibližuji problematiku péče o umírající pacienty, předkládám pohled do historie péče o umírající a zaměřuji se na klíčová kriteria při péči o umírající, kterými jsou potřeby nemocných. druhé kapitole popisuji metodologickou část kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 15 sester ze standardních oddělení, jednotky intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Cílem výzkumného šetření bylo, prostřednictvím rozhovorů se sestrami, vyhledat a popsat etické problémy, se kterými se setkávají sestry při péči o umírající kontextu tří různých prostředí a v konkrétních situací Ve třetí kapitole uvádím komentované výsledky rozhovorů, ze kterých vyplynulo, že se sestry zamýšlejí nad ochranou lidského života v jeho kvalitou, dystanázií, marnou léčbou, rozdílem mezi ponecháním pacienta zemřít a eutanázií, autonomií, lidskou důstojností a poskytováním paliativní péče. Jednotlivé podkapitoly se skládají z teoretického zarámování a jsou doplněny o výpovědi respondentek výzkumného šetření a rozšířeny o můj komentář. Hlavním zjištěním je, že dotazované sestry trpí tzv. morálním distresem, který ovšem prezentují především v sérii konkrétních výhrad...
|
|
|
Trestní odpovědnost lékaře při ukončování léčby pacienta
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování o léčbě na konci života pacienta představuje jednu z nejsložitějších otázek nejen medicíny a práva, ale i etiky a ekonomie. Při ukončování život udržující či život prodlužující léčby musí být ze strany lékaře respektován široký katalog práv pacienta - právo pacienta na život, zdraví, právo na důstojnost, právo na rozhodování o sobě samém - které si ovšem často na konci života pacienta mohou i vzájemně konkurovat. V současnosti není v ČR vytvořen dostatečný právní rámec, který by adekvátně zajišťoval právní jistotu pacientů na konci jejich života a jejich lékařů. Co se ukončování léčby pacienta týče, nelze si v každodenní klinické praxi vystačit toliko s tradičním respektem na vůli pacienta, je potřeba zohledňovat i medicínské parametry marné léčby. Přitom nelze opomíjet hrozbu mnohdy i velmi citelného právního postihu, který lékaři hrozí, pokud nebude respektovat vůli pacienta resp. pokud nebude postupovat lege artis.
|
host ::
RSS.